Ve vrcholném středověku sloužila rotunda jako pohřební kaple a přiléhala k nedalekému farnímu kostelu sv. Mikuláše. Po bitvě na Bílé hoře, kdy byl kostel sv. Mikuláše darován jezuitům, se rotunda dočkala barokní přestavby (v letech 1628–29) a stala se malostranským farním kostelem. Ve 2. polovině 17. století jezuité začali s výstavbou nového komplexu budov, která nakonec vedla k demolici této románské svatyně a na jejím místě vznikl barokní kostel svatého Václava, který byl včleněn do bloku profesního domu a stejně jako rozšířená rotunda plnil roli farního kostela. Zbylé torzo někdejší rotundy zůstalo v základech barokních budov. V roce 2003, při rekonstrukci Matematicko-fyzikální fakulty na Malé Straně, v tzv. Profesním domě, začaly práci komplikovat neznámé bloky zdiva, které byly nejprve označeny jako barokní sklepy. Později se ukázalo, že k nim nevede žádný vchod, a tudíž se muselo jednat o kryptu. Po vybourání krypt se mezi zbylými zdmi objevily tři části kruhového románského zdiva a záhy bylo jasné, že se musí jednat o bájnou rotundu. Nejvýznamnějším objevem na rotundě je zbytek původní románské podlahy, který uvedl rotundu mezi přední románské památky v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad.
Nominále známek je zastoupeno písmenem „B“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g v ekonomickém režimu dodání dle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění – ke dni vydání 19 Kč.
Společně se známkami, které jsou do prodeje uvedeny na soutisku po 15 a 15 známkách, vychází i dva druhy obálek prvního dne vydání (FDC). Motivem prvního je celá rotunda sv. Václava a druhá FDC zobrazuje její stavbu.
Celou emisi vytiskla Tiskárna Hradištko, s. r. o., známky ofsetem v nákladu po 300 000 kusech a FDC digitálním tiskem po 2 600 kusech.
Zájemci si mohou nové známky zakoupit na přepážkách či v e-shopu na webových stránkách České pošty.
Zdroj: Česká pošta