Jaké výhody přináší ERP systém v porovnání se specializovanými systémy pro jednotlivé oblasti?
Nespoou výhodou jediného ERP systému je především komplexní pohled na procesy, souvislosti a přesahy do celého řetězce návazných procesů. ERP má na systémové úrovni vyřešeno především nakládání s daty (definice a úprava formulářů), jejich správu, filtrování, tisk, ale i kontingence nad daty, eskalaci a notifikace událostí. Rovněž práce pro uživatele není nijak omezena. Například naše K2 ERP umožňuje volbu práce s daty jak ze síťového prostředí prostřednictvím plného klienta, tak z prohlížeče promocí web klienta K2, nebo mobilních zařízení.
Na druhou stranu specializované systémy mohou být více přizpůsobeny dané specializaci a více funkčně propracovány. Pokud jsou však spojovány do uceleného řešení, nastává často problém právě s oním propojením. Jsou také pro uživatele i pro administrativu správce vizuálně i funkčně různorodé a je nutno si zvykat a učit se pracovat s mnoha systémy zvlášť. Oddělené je pak také přidělování práv, nastavování rolí atd.
Kdy je ten nejlepší čas přejít na ERP systém? A podle čeho a jak by měli zákazníci vybírat?
Obvykle nás oslovují klienti, kteří již zkušenost s nějakým jednoduchým ERP systémem mají, ale nevyhovuje jim funkčnost, flexibilita, komplexnost atd. Zkrátka potřebují větší a robustnější řešení. Další případy jsou právě klienti, kteří mají vše vyřešeno, ale právě na oddělených samostatných specializovaných řešeních. Sice jim vše samostatně vyhovuje, ale mají požadavek „pouze na propojení“ všech systémů dohromady. To však bývá u takto nesourodých specializovaných systémů velmi často náročnější a dražší než implementace uceleného ERP řešení.
Častější je však ta první skupina, kdy zákazníci již přesně vědí, co hledají a jen ověřují, zda to opravdu máme.
Posledním důvodem je, že jejich stávající řešení není schopno dostatečně držet krok s dobou a vývojem. Ať již z pohledu technologie, kapacitních důvodů výrobce či schopnosti implementovat do svého řešení aktuální, modeí technologie.
Snažíme se našim potenciálním zákazníkům nabízet pádné argumenty pro výběr, především integrovanou podporu on-line prodeje pro B2B i B2C, inteí WMS pro zrychlení expedice i rozšířenou CRM funkcionalitu pro evidenci a péči o budoucí i stávající zákazníky. Všechny tyto funkce i mnoho dalších pak vedou ke snížení nákladů na provoz.
Proč právě ERP systém od K2?
Myslím, že existují 3 základní důvody, proč se na nás noví klienti obracejí. Prvním z nich je rozsah funkčnosti a řešení, druhým je otevřenost systému a možnosti integrace a třetím určitě přístup lidí se snahou o skutečné řešení a výkon i pro větší společnosti.
Možná jsem měl nejdříve vyjmenovat naše konkurenční výhody, jako je možnost vedení vlastních firem pro holding, jedna databáze, stojící nad všemi oblastmi ERP systému/firmy, jedna logika, ale více klientů, integrované řešení WMS, možnosti v řízení výroby, nebo v prodeji skrze web rozhraní (B2B/B2C), workflow a DMS modul a mnoho dalších.
Tím zásadním sdělením i očekáváním však je, že s K2 se potřeby zákazníků dají vyřešit za rozumné peníze. Když vidím, jak moc se K2 řešení posouvá, tak se nedivím, že mnozí potenciální klienti jsou příjemně překvapeni, co vše je již v základu systému a jak jsou možnosti nastavení a úprav široké a variabilní.
Jaké nové trendy se objevují v oblasti ERP?
Upřímně, až tak moc nesleduji nové trendy v oblasti ERP. Snažíme se dělat věci, které cítíme, že potřebují naši klienti a díky kterým bychom mohli získat náskok před konkurencí. Proto implementujeme například panely a prostředky pro manažery skladu nebo výroby tak, aby se na procesy pohlíželo maximálně spojitě.
Druhou oblastí je modeizace a změna technologie. Mám teď na mysli nejen přechod do webového řešení nebo mobilního světa, ale i přechod k provozu v cloudu a tedy i jiné stavbě systému. Z praxe vím, že to aktuálně není téma číslo jedna pro naše klienty a potenciální zákazníky, ale považuji to za trend, který bude sílit a časem bude pro systémy běžný – odhaduji v horizontu 5-10 let.
Robot vs. člověk … Kde podle vás dává smysl investovat do digitálních technologií a kde je lepší lidská práce?
Osobně mám názor, že ještě nějakou dobu bude preferována kombinace a kooperace mezi lidmi a roboty. Důvod vidím v efektivitě, považuji to za nejefektivnější v aktuální době. Z vaší otázky bych ještě nerad vynechal slovo digitalizace, protože pod tím vidím i spoustu prostoru pro zpracování a výměnu dat, bez ohledu na nasazení konkrétního robota.
V digitalizaci bych se zaměřil především na oblast maximálního zlepšení vypovídající schopnosti stavů jednotlivých procesů a zobrazení těchto stavů co nejpřehledněji pro uživatele. Současně by se mělo investovat do mechanizmu notifikací a eskalací problémů v případě, kdy proces vybočil z nastaveného schématu. Co s tím, bych ponechal na lidi. Následně však vidím prostor pro učící se inteligenci – sledováním způsobu řešení, zvyšování podpory a snadnosti řešit problémové provozní situace.
Na konferenci SpeedCHAIN jste vystoupil s přednáškou na téma „Rozkol mezi optimalizací obchodu a optimalizací skladu – které oblasti dát přednost?“ Můžete se o zásadní body podělit i se čtenáři časopisu LogisticNEWS?
Velmi rád. Hlavní myšlenka spočívala v tom, že obvyklé a základní nástroje k optimalizaci skladových procesů jako jsou například multipick mohou být v rozporu s potřebou obchodního modelu.
Pokud sloučím více objednávek pro jejich společné vychystání, musí mít i stejnou obchodní prioritu. Jedna sloučená běžná objednávka mi může zdržovat ty přednostní (které s ní vychystávám společně). Analogicky pokud každá objednávka má určeného přepravce, tak zase slučování pro multipick mi může ohrožovat stihnutí termínu odjezdu tohoto přepravce, protože ty sloučené jiné objednávky mohou mít i jiné přepravce.
Podobně i ABC analýzy pro deklaraci optimálního uložení zboží ve skladu jsou obtížně realizovatelné pro naprosto různorodý sortiment, kdy díky jeho vlastnostem volím zcela jiné technologie a způsob uložení. Věžové zakladače, mezanin, výškový sklad s retraky atd. Pak musím ale bedlivě monitorovat jaká je skladba položek přicházející na aktuálních objednávkách, protože teprve konkrétní objednávka definuje, z jakých oblastí skladu (tedy i technologií uložení) budu vychystávat. To může způsobovat nestejnoměě velké fronty dokladů před každou jednotlivou technologií, a tak musím buď přesouvat pracovníky skladu z kratších front do delších, nebo jinak rozložit uložení zboží (pokud to vůbec jde).
Posledním příkladem je nejen rozdílná rychlost vychystání konkrétní technologií, ale především nárok na konsolidaci a společné balení konkrétní objednávky k vychystání dílčích skupin položek z jednotlivých oblastí skladu.
Ve svém příspěvku jsem shul nejen nástroje, jak toto maximálně eliminovat, ale dospěl i k závěru, že bez aktivní spolupráce s obchodním oddělením (tedy i nákupem) nelze optimalizaci skladových procesů uspokojivě vyřešit. Jedná se o obchodní model (rozdílné doby dodání dle segmentace odběratelů), o řízení prodejních akcí a ovlivňování objednávaného sortimentu i řízení nákupu dle kapacitních možností skladu atd.
Návštěvníci konference se mohli dozvědět, jakými cestami jsme dosáhli požadovaného výsledku ve firmě SANITINO, že ve šlapající firmě není možné vše předem naplánovat a pak spustit naostro – musí se testovat v průběhu implementace a výsledky testování pak ukazují cesty, kterými se vydat. Závěr prezentace poukázal na fakt, že mezi skladem a obchodem musí být naopak soulad, nikoliv rozkol.
Markéta Vojáčková
