Na letošní prestižní logistické konferenci SpeedCHAIN 2022 jste obdržel významné ocenění GRYF pro logistickou osobnost roku. Co pro vás toto ocenění znamená?
Samozřejmě si ocenění nesmíě vážím. Nepovažuji ho však za osobní uznání mé práce, ale práce celého týmu Panattoni. Bez skvělých profesionálů z řad našich zaměstnanců i zaměstnanců našich dodavatelů bychom jistě nezaznamenali v poslední době tolik rekordů a úspěchů. Například loni se nám podařilo dosáhnout skvělého úspěchu v podpisech nových a v prodlužování stávajících nájemních smluv, jejichž součet dosáhl přes 530 000 m2 pronajaté plochy.
Velmi zdařilé bylo druhé pololetí, a především čtvrtý kvartál, kdy Panattoni překonala svůj vlastní rekord a v celkem devíti různých lokalitách stavěla na více jak 350 000 m2. Začali jsme stavět na několika pro nás klíčových lokalitách, jako jsou Kojetín, Hostomice, Jirkov, Ostrov na Ohří nebo Týniště nad Orlicí. Skvělá čísla zaznamenáváme i letos, kdy jsme se v první polovině roku stali největším průmyslovým stavitelem v České republice dle velikosti projektů v metrech čtverečních. Z tohoto výčtu je jasně paté, že ocenění opravdu jde za celým naším týmem, a nikoliv pouze za mou osobou.
Panattoni také v září oslavila 15 let na českém trhu. Když se ohlédnete zpátky do minulosti, jaká byla první léta společnosti v Česku?
Začátek opravdu nebyl jednoduchý. To v principu asi platí u všech startů na novém trhu, ale musíme si uvědomit, že nedlouho po zahájení působení v Česku začala v roce 2008 světová finanční krize, která citelně zasáhla realitní trh i průmyslovou výstavbu. V této situaci se většina velkých společností snažila škrtat všechny myslitelné výdaje, razantně snižovala personál a rozhodně se moc nehula do nových investic. I přes tuto počáteční překážku se nám podařilo etablovat na českém trhu a určovat trendy v udržitelné výstavbě.
Čím společnost za tu dobu obohatila developerský trh?
Potvrdili jsme, že skutečně patříme ke špičce v oboru, které se daří prostřednictvím našich průmyslových parků dostávat velké množství zahraničních investic do Česka. To dokazují velká jména světového byznysu – Amazon, DSV, Tchibo, Kion či Jungheinrich. To je jen letmý výčet renomovaných nadnárodních společností, které v minulých letech vstoupily či rozšířily svoji expanzi v ČR, díky našim průmyslovým zónám.
Není to však pouze o přivádění zajímavých jmen na náš trh. Panattoni si za ta léta také vybudovala pověst trendsettera. Pomáhá nám k tomu naplňování motta „Inteational Vision, Local Focus“. Globální zkušenosti Panattoni umíme zdatně aplikovat na zdejší prostředí. Ano, během té doby jsme se kolikrát setkali s větami typu: „To v Čechách nemůže fungovat.“ Nicméně čas nám vždy dal za pravdu a potvrdil průkopnickou roli na trhu. Krásným příkladem je třeba oblast udržitelné výstavby, která je naším velkým tématem už od počátku fungování společnosti v Česku. Dnes i v návaznosti na Green Deal musí s parametrem co největší udržitelnosti počítat každý developer, ale dovolím si tvrdit, že nikdo nemá takové know-how jako my, které sbíráme díky rekordním objemům výstavby v Evropě.
Co vás motivovalo více prosazovat ekologicky šetou výstavbu? Jak se reálně projevuje váš důraz na udržitelnost?
Jedná se o mnoho faktorů, které se vyvíjí v čase. S ohledem na rostoucí velikost jednotlivých staveb, kdy zlomovou stavbou bylo distribuční centrum společnosti Amazon v Dobrovízi (120 000 m2), jsme si začali uvědomovat velký závazek omezování dopadu těchto staveb na své okolí. Prodlužující se nájemní smlouvy a investice našich klientů nás motivovaly k hledání lepších standardů, než jsou běžné na trhu.
Dobře si uvědomujeme, že jedině dosažením rovnováhy mezi ekologií, potřebami samospráv, pracovním prostředím a dobrou ekonomikou pro uživatele průmyslových budov dosáhneme udržitelného rozvoje. S výstavbou průmyslových staveb se logicky pojí celá řada předsudků týkajících se nejen ekologické zátěže. Už od počátku jsme chtěli dokázat, že se doba již posunula a průmyslové haly lze stavět tak, aby byly šeté k dané lokalitě i celkově k životnímu prostředí při zachování dostupnosti pro klienty. Proto se snažíme připravovat projekty v brownfieldových zónách. Můžeme totiž do nevyužívané lokality opět navrátit život, čímž pomůžeme celé obci či městu, v jehož katastru se toto území nachází. Z hlediska výstavby se sice jedná o náročnější projekty, ale na druhou stranu zde můžeme uplatňovat prvky udržitelné výstavby od samotného počátku. Důležitá je rovněž pro naše klienty průmyslová historie lokality, která s velkou pravděpodobností zajistí kvalifikované pracovní síly.
Naše strategie samozřejmě nespočívá jen v preferenci stavění na brownfieldech. Samotné haly navrhujeme tak, aby byly co nejvíce šeté nejen s ohledem na ekologii, ale také na rozpočty našich klientů. Proto také u všech staveb Panattoni cílíme na úroveň „Excellent“ v rámci certifikace BREEAM New Construction, která zkoumá vliv stavby nejen na životní prostředí. Certifikace BREEAM tak hodnotí třeba energetickou náročnost budovy, využití půdy, nakládání s vodou, nakládání s odpadem a využití recyklace či dostupnost veřejné dopravy. Úroveň, kterou bereme jako náš dolní limit, přitom zaručuje opravdu vysoký nadstandard v zavádění udržitelných prvků oproti starším či necertifikovaným budovám, kterým zásadně pomáhá plnit ESG cíle a snižovat náklady našim klientům.
Náš vztah k ekologii si myslím i dokládá ocenění z minulého roku. Česká pobočka Panattoni totiž získala status klimaticky neutrální společnosti, a dokonce na základě srovnání množství environmentálně certifikovaných nových budov se stala nejzelenějším industriálním developerem Evropy.
Zmínil jste, že začátky Panattoni nebyly v souvislosti s hospodářskou krizí jednoduché. Dnes se však také nacházíme v celkem turbulentních letech. Jaký vliv na výstavbu a logistiku má dění na Ukrajině?
Ano, doba je skutečně pro celé průmyslové odvětví turbulentní. Poté, co se společnosti začaly oklepávat z restrikcí spojených s pandemií covid-19 a určitým rozpadem dodavatelských řetězců, tak na ně dopadla rapidně rostoucí inflace a následně Rusko zahájilo invazi na zmíněnou Ukrajinu, což ovlivňuje průmyslové odvětví hned v několika rovinách. Válka se hlavně ve své podstatě stala katalyzátorem energetické krize, která již byla nějakou dobu na spadnutí a nyní tvrdě dopadá a bude dopadat na většinu společností v kombinaci se stále nefungujícími dodavatelskými řetězci.
Citelný vliv má konflikt i na mezinárodní logistiku – zejména na leteckou a silniční dopravu. Ještě více zkomplikoval či kompletně zpřetrhal dopravu potřebných surovin, komponentů a zboží, a to byl mezinárodní transport již ochromen vlivem pandemie, a hlavně stále přetrvávajícími omezeními v Číně, potažmo celé Asii. Sklady tak nadále budou čekat na své zásilky, které jsou klíčové pro jejich činnost, a tím budou zasažena všechna odvětví průmyslu.
Jak reagují na energetickou krizi vaši klienti?
Růst cen energií samozřejmě nutí i naše klienty přijímat opatření, která jim pomohou vyrovnat se se současnou situací. Zvýšila se poptávka po instalaci fotovoltaických panelů či po chytrých řešeních v rámci vytápění budov. Právě fotovoltaické panely budou pravděpodobně patřit k nejvyhledávanějším způsobům, jak snížit náklady. Letos byla dokončena instalace na hale Amazonu v Kojetíně, a oproti původnímu projektu se plánuje zavedení panelů i na hale pro Jungheinrich v Panattoni Parku Chomutov North. U této haly jsme museli v rámci projektu upravit i střechu budovy, aby unesla nainstalované panely, které se budou značně podílet na produkci energie pro celou zónu. Zájem můžeme vidět i například po silnějších izolacích a venkovních žaluziích, které také pomohou k šetření nákladů za energie.
Jaký vývoj očekáváte na trhu do budoucnosti?
Z krátkodobého a střednědobého hlediska očekáváme, že se naši klienti budou snažit zmíit dopady nárůstu cen energií a zkrátit dodavatelský řetězec. Předpokládáme však, že i když může nastat ochlazení celé ekonomiky, tak poptávka po nových průmyslových zónách bude stále celkem vysoká. Nahrává tomu především samotný nedostatek lokalit, kde by bylo možné zahájit nové projekty, ale také rozvoj e-commerce obchodu, jenž bude hrát čím dál větší roli, a proto budou potřeba stále nové logistické haly.
Z mého pohledu bude velkým tématem průmyslová soběstačnost České republiky, které se jako Panattoni snažíme otevírat. Nyní jsme v situaci, kdy většinu zboží dovážíme z dalekého zahraničí a jsme průmyslově závislí na dodávkách materiálu a komponent z geopoliticky nestabilních oblastí.
Letos jste také Amazonu předali do užívání modeí logistické centrum v Kojetíně. V čem je centrum tak unikátní?
Budova o půdorysné ploše 52 000 m2 má ve čtyřech podlažích 187 000 m2 pronajímatelné plochy. Jedná se tak o největší průmyslovou nájemní budovu v Česku. Hala disponuje nejmodeějšími technologiemi včetně robotických jednotek, které budou pomáhat zaměstnancům při vyřizování objednávek. Projekt, jak jsem již nastínil, se vyznačuje mimořádnou energetickou šetostí. Kromě fotovoltaických panelů o výkonu skoro 4 MWp jsou zde nainstalována modeí a ekologická tepelná čerpadla, která zajišťují teplo i chlazení. Energickou šetost potvrzuje i průkaz energetické náročnosti budovy úrovně A4. Centrum obdrželo skvělé hodnocení v rámci energetické náročnosti a patří k nejlépe hodnoceným stavbám v České republice.
Samotná výstavba však jde opět v duchu ekologické šetosti, jelikož vznikla na území brownfieldu, kde se nacházely usazovací nádrže bývalého kojetínského cukrovaru. Při demolici cukrovaru se kaliště zavezla sutí z demolice cukrovaru, kterou jsme při výstavbě museli z části sanovat. Projekt navíc využil blízké železnice, díky které se mohly dovážet betonové panely pomocí nákladních vlaků. Tímto krokem se podařilo ušetřit průjezdu více jak 2 200 kamionů.
Pavel Sovička
Od roku 2008 stojí v čele české pobočky Panattoni, která je jednou z největších světových developerských společností v soukromých rukách. Pavel Sovička má za sebou 24 let zkušeností v průmyslovém developmentu v České republice, Slovensku a Maďarsku. Podílel se na transakcích, které reprezentují celkem více než 2 500 000 m2 pronajatých a prodaných ploch. Mezi nejvýznamnější projekty pod jeho vedením patří např. vybudování distribučních center společnosti Amazon v Dobrovízi (120 000 m2) a Kojetíně (187 000 m2) nebo výstavba distribučního centra pro společnost Tchibo v Chebu (102 200 m2). Je průkopníkem udržitelné výstavby. Uhlíkovou stopu své soukromé vášně, což jsou rychlá auta a motorky, nejen počítá, ale i plně kompenzuje prostřednictvím výsadby zeleně. Stejný přístup zavedl i v pracovním životě a uhlíkovou stopu pražské kanceláře vykompenzoval dokonce dvojnásobnou výsadbou stromů.
Markéta Vojáčková
